nasrat

15. června 2015 v 1:44 | unknown |  archiv
JE MI DO PÍČI ZLE, ZE MĚ, Z MÝHO ZASRANÝHO ŽIVOTA, Z LIDÍ, Z TĚCH KUREV A ČŮRÁKŮ ZASRANÝCH.
říkáte si, že může bejt hůř, to já vim kurva taky, ale nechci už do hajzlu.
jsem fakt nasraná.

zapaluju si a nevím kde začít, mám v hlavě zmatek, chvíli jsem přeplněná pocity a po další chvíli mám prázdno, pak zas jen sračky, pořád dokola. pořád se něco děje, ale já jako bych stála pořád na místě. pak se pohnu o rok a po roce jsem zase zpátky, v tý prdeli zasraný. a víte co? sere mě to, ale zvykla jsem si, už to jsou jen pocity.


v hlavě mi z těch všech zbytečnejch, zasranejch a nudnejch sezení u terapeutky uvízl jediný rozhovor. jelikož jde můj zdravotní stav dost rychle do píči a ze 70% za to může psychika, rozhodla jsem se přestat čekat na ňáký debilní závěr, který by snad ani nikdy nebyl, kdybych se nezeptala
"co mám udělat? udělám pro to cokoliv"
"buďte šťastná, dělejte věci, které vás dělají šťastnou"
jasný vole, to mám udělat kurva jak, když mám x zasranejch povinností?
mám pár věcí, který mě na pár hodin odnesou pryč, úplně někam jinam, ale
ale nestačí mi to, chybí mi společnost, kamarádi, škoda slov

začala jsem randit tyvole, nejhorší nápad.
byla jsem za ty dva měsíce na dost schůzkách, kolikrát mi dělalo problém, abych to naplánovala tak, abych je neměla ve stejný den. pokaždé jsem uspěla, aspoň oni říkali, jenže?

chvíli jsem si to užívala, když jsem si všimla, jak mají možnost vyjebat oni se mnou, vzpomněla jsem si na to všechno zažitý a rozhodla se, že to já vyjebu s nima. se dvouma se mi to povedlo, zbytek dopadl spíš opačně. a říkala jsem si taky, nedávej druhou šanci prostě a ono hovno. jsem z toho akorát zase v prdeli. zase tam, odkud jsem přišla, žádnej posun.
říkám si, že už to nemá cenu. nechci, aby někdo vyjebával se mnou, nemám už ani náladu vyjebat s nima, seru na ně.

JÁ NIKDY NENAJDU TO CO POTŘEBUJU, PROTOŽE JSEM TAK JINÁ.


teď kvůli tomu budu chvíli smutná, všechny budu posílat do píče, ale pak budu zase dobrá.
zas akorát jen kýbl sraček tenhle článek, ale seru na to
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum | Web | 15. června 2015 v 2:49 | Reagovat

Aspoň si zapíchej. :D

2 dendulie | E-mail | Web | 16. června 2015 v 22:40 | Reagovat

Tak tyhle rady si můžou strčit leda tak do prdele.

3 Christina | Web | 17. června 2015 v 23:04 | Reagovat

Já vyjebala nedávno s jednim, ale pořád za mnou lezl. Lezl za mnou i do podniků, kde bych e mohla ukázat a mě to vůbec nezajímalo. Blb.

4 Claire | E-mail | Web | 19. června 2015 v 22:07 | Reagovat

Svět je na píču.

Přísahám, že dva měsíce zpátky jsem si chtěla sáhnout na život a kurva hodněkrát jsem to málem udělala. Pak se ale všechno nějak obrátilo a šlo to k lepšímu. Jak? Míň piš, víc čti. Vsákni něco novýho. Pokud trochu fetuješ (což já jsem dělala), vyser se na to, protože tě to jen víc potápí a máš z toho depky jak piča. Míň se zaměřuj na sebe. To mi pomohlo nejvíc.

5 soul-underground | Web | 25. června 2015 v 11:35 | Reagovat

Zkus dělat něco pro duši, i kdyby to mělo znamenat nesplnění povinností. Všímej si jen sebe a zahoď ego. Smiř se z minulostí a začni na sobě pracovat.

Nebo si kup čokoládu a zhul se do sraček.

6 Kira | Web | 23. července 2015 v 14:58 | Reagovat

Život je takovej, jakej ho žiješ. Nikdy nic není náhoda a vždycky může bejt hůř..
Z hlavy to dostaneš jen omamnejma látkama, ale pak se stejně najde nějakej debil, co ti to připomene.

Nejlepší je vypadnout.

7 znavená. | Web | 29. července 2015 v 1:26 | Reagovat

Celý tyhle prázdniny jsou na píču. Pocitově. I tématicky. Achjo. Kdy už bude líp, hm? Jak říkáš. Jednu dobu mám v hlavě tisíc myšlenek, podruhé tam mám zase obrovský prázdno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.